Naše srdce v zimě

S novým rokem tu máme zimu jak se patří. Lyžaři a bruslaři se radují, nemocní moc ne. 

Zimní měsíce prověřují náš zdravotní stav po všech stránkách. Mnozí se potýkají s nachlazením, s úrazy při sportu anebo jen při běžném uklouznutí, s depresemi z nedostatku slunečního záření. Zima má špatný vliv i na nemocné s kardiovaskulárními chorobami.

Chlad způsobuje zúžení cév, růst krevního tlaku a srážlivosti krve, což zatěžuje srdce a zvyšuje riziko infarktu myokardu nebo cévních mozkových příhod. Nemoci srdce a cév podle údajů Českého statistického úřadu patří i nadále mezi nejčastější příčiny úmrtí v České republice.

Proč je chlad pro nemocné nebezpečný

„Zima mění způsob, jakým tělo funguje. Pokud jsme vystaveni chladu, dochází ke zúžení cév, což je přirozená reakce organismu ve snaze udržet teplo. Výsledkem je ale zvýšení krevního tlaku, který klade větší nároky na srdce. U zdravých osob nebývá tento efekt závažný, ale může se stát nebezpečným, pokud jsou už přítomny jiné rizikové faktory, mezi něž se řadí vysoký krevní tlak, ateroskleróza nebo cukrovka. Vadí i kouření,“ vysvětluje MUDr. Jana Ježková, vedoucí Asistenční služby zdravotní pojišťovny OZP, a doplňuje: 

„V důsledku zimy také může docházet ke zvýšené srážlivosti krve. To znamená, že krev se může stát ‚hustší‘ a má větší tendenci tvořit sraženiny, které mohou způsobit akutní uzávěr tepny například v srdci nebo v mozku a vyústit v srdeční infarkt nebo cévní mozkovou příhodu.“

K těmto komplikacím se často přidává zimní vlna respiračních infekcí. Chřipka, covid-19 či jiné virové respirační onemocnění nepředstavují pro zdravého člověka jen nepříjemnost, ale mohou výrazně zvýšit zátěž pro srdce a u zranitelných osob dokonce spustit vážné komplikace.

Kdo je nejvíc ohrožen?

V Česku končí ročně v nemocnicích s akutním infarktem kolem 18 tisíc pacientů, nejvíc v prosinci a v lednu. Mezi nejvíce ohrožené skupiny patří senioři, lidé s chronickým onemocněním srdce nebo cév a také jedinci s vysokým krevním tlakem, cukrovkou či zvýšeným cholesterolem. Rizikovou skupinou jsou také kuřáci a osoby s nadváhou. V potenciálním riziku jsou ti, kteří svůj zdravotní stav dlouhodobě neřeší nebo vynechávají preventivní prohlídky.

Preventivní vyšetření odhalí rizika

Jedním z klíčových faktorů, jak předejít problémům se srdcem a cévami, je prevence. Zcela zásadní je zdravý životní styl i včasný screening.

„Od 1. ledna 2026 se v rámci preventivní prohlídky u všeobecného praktického lékaře bude výrazněji posuzovat kardiovaskulární riziko. Našim klientům nabízíme od 30 do 55 let preventivní vyšetření - EKG, poslech karotid a laboratorní biochemické vyšetření,“ říká dr. Ježková.

Jak chránit srdce a cévy - nejen během zimy?

Pravidelná fyzická aktivita, alespoň 150 minut týdně, snižuje krevní tlak a tím i riziko kardiovaskulárních onemocnění. Odborníci dále doporučují omezit spotřebu soli, preferovat rostlinné tuky, nekouřit a udržovat si zdravou váhu.

„V zimě se přiměřeně teple oblékejte a zkuste se vyhýbat náhlému chladu i přehnané zátěži. Preferujte teplá jídla a nápoje, což pomáhá chránit váš oběhový systém před zúžením cév a s tím spojeným vyšším tlakem. A pokud je to možné, nevyhýbejte se společnosti. Dlouhodobé studie totiž ukazují, že sociální podpora snižuje riziko srdečních onemocnění téměř o 30 procent,“ dodává MUDr. Jana Ježková.