Co jsme dělali v koronavirové karanténě? Všechno možné, dokonce i uklízeli šuplata. Aktivit bylo a je spousta, ale možná jsme na jednu zapomněli. A tak jsme to kdysi uměli...
Připomněla jsem si to v posledním Respektu (taky si myslíte, že je to snad jediná tiskovina, která se dnes dá číst bez újmy na duši?), kde se psalo o skákání přes švihadlo.
Jak to vlastně bylo: jedničky jedna noha přes, dvojky druhá, trojky snožmo, čtyřky meziskok... Už nevím. Ale co vím určitě, tak nejtěžší bylo vajíčko pozadu.
Všechny jsme to uměly - záměrně píšu "y", protože nevím o tom, že by kluci tuhle zálibu brali vážně. I když - nedávno jsem, sice jen v televizi, viděla sportovce, jak bravurně a rychle skáče. Nevím, jestli měl to normální klasické švihadlo, anebo to elektrické, co mu tam cosi počítá.
Tak nevím? Troufly byste si? Kdybychom měly to pozadí, jako je na fotce, tak třeba i ano.
A taky jsme hrály školku "o barák". Chytit odražený míč, potom mezi tím tlesknout, míč prohodit pod pokrčenou nohou, hodit-otočit se-chytit. Už taky nevím.
Kdybyste věděly vy, napište.
Foto: pixabay
Jak to vlastně bylo: jedničky jedna noha přes, dvojky druhá, trojky snožmo, čtyřky meziskok... Už nevím. Ale co vím určitě, tak nejtěžší bylo vajíčko pozadu.
Všechny jsme to uměly - záměrně píšu "y", protože nevím o tom, že by kluci tuhle zálibu brali vážně. I když - nedávno jsem, sice jen v televizi, viděla sportovce, jak bravurně a rychle skáče. Nevím, jestli měl to normální klasické švihadlo, anebo to elektrické, co mu tam cosi počítá.
Tak nevím? Troufly byste si? Kdybychom měly to pozadí, jako je na fotce, tak třeba i ano.
A taky jsme hrály školku "o barák". Chytit odražený míč, potom mezi tím tlesknout, míč prohodit pod pokrčenou nohou, hodit-otočit se-chytit. Už taky nevím.
Kdybyste věděly vy, napište.
Foto: pixabay
Komentáře
Okomentovat