Začátkem března, konkrétně 4. 3., je ve zdravotnickém kalendáři Světový den obezity. A upřímně – kdo z nás nemá aspoň trochu nadváhu? Zapomeňte na covid, třeba vás zaujme příběh Štěpánky. Začala nesprávně jíst ze stresu. Ve 32 letech, při výšce 176 centimetrů, vážila 160 kilo.
Jak to začalo?
„Měla jsem normální, šťastné dětství. Vystudovala jsem zahradnické
učiliště, našla si přítele a ve třiadvaceti letech přivedla na svět syna.
Narodil se s Downovým syndromem. Časem se u mého partnera začala projevovat
agresivita, neustále mi něco vyčítal. Když od nás později odešel, upadla jsem
do deprese. Doléhal na mě rostoucí stres a jídlo se pro mě stalo jediným
východiskem. Jedla jsem ve velkých porcích a nepravidelně. Tenhle stav trval 7
let,“ říká Štěpánka.
Postupně se začala projevovat zdravotní omezení, oslabená imunita,
časté angíny a nakonec cukrovka. „Kila mě
omezovala i v pohybu, což mi komplikovalo péči o malé dítě.
Často mě navíc zmáhala únava. Musela jsem během dne věnovat spoustu hodin
odpočinku nebo spánku. Sehnat na sebe oblečení vyžadovalo obrnit se
trpělivostí. Přestala jsem se svým vzhledem zaobírat. Pracovala jsem z domova a
kontakt s lidmi omezila na minimum,“ říká Štěpánka.“
Obézní si zkracují život
„S obezitou
souvisí, nebo je jí přímo vyvolána řada dalších onemocnění, především cukrovka
druhého typu, vysoký krevní tlak, srdeční a dýchací problémy, žilní onemocnění
a u žen například i snížení možnosti otěhotnění. Obézní pacienti jsou častěji v
pracovní neschopnosti, a mají v průměru o deset let kratší život,“ vysvětluje prof.
MUDr. Martin Fried, CSc., přednosta pražské OB Kliniky.
Obvodní lékař jí nakonec doporučil plikaci žaludku a Štěpánka se
rozhodla, že zákrok podstoupí na OB Klinice v Praze. K vyšetření na tomto
pracovišti není třeba zvláštní doporučení, objednat se je možné i telefonicky.
Odborníci v centru zjistí příčiny obezity, prověří možnosti a spolu
s nemocným rozhodnou o nejvhodnějším způsobu léčby. Zda se přiklonit ke
konzervativnímu způsobu či podstoupit chirurgický zákrok.
„Při operaci
se část žaludku zanoří dovnitř a podélně se zašije. Uvnitř žaludku se tak
zmenší prostor a omezí se i činnost buněk, které produkují tzv.
hormon hladu. Stačí pak menší porce, aby se pacient cítil sytý.
Ze zdravotních důvodů hradí podobné výkony pojišťovna,“ vysvětluje
prof. MUDr. Martin Fried.
Jak to dopadlo?
„Musím
samozřejmě dodržovat správnou životosprávu, ale od operace jsem
zhubla více než třetinu své dřívější váhy! Zbavila jsem se cukrovky,
bolesti svalů i kloubů. A k lepšímu se změnilo i moje
myšlení. Užívám si maličkostí, udržuju si motivaci, jídelníček pořád vylepšuju.
Pracuju teď v neziskové společnosti jako ‚teta na hlídání‘. Staráme
se o volnočasové aktivity dětí s postižením i bez něj,“ pochvaluje si
Štěpánka.
Po konzultaci
s plastickým chirurgem se Štěpánka rozhodla podstoupit i plastiku břicha. Uvolněná
kůže, která zůstala po výrazném úbytku váhy po chirurgické léčbě, bohužel nejde
u někoho odstranit pravidelným cvičením, dietním jídelníčkem, ani pomocí
liposukce.
Komentáře
Okomentovat