Smutek, špatnou náladu, prostě depku máme často všichni, ale to neznamená, že trpíme depresí nebo v poslední době často skloňovaným vyhořením. Obě tyto diagnózy jsou v současnosti aktuální.
Syndrom vyhoření není jen velká únava související s profesí, bývá to naprosté emocionální a fyzické vyčerpání s klesající schopností řešit pracovní i jiné problémy; důsledkem mohou být i zdravotní potíže jako bolesti hlavy i snížená imunita.
Deprese je diagnóza a hlubší problém. U pacientů se projevuje dlouhodobým smutkem, chronickou únavou, ztrátou radosti z čehokoli a výraznými fyzickými potížemi. Návštěva odborníka je nezbytná.
Vyhoření a deprese mají řadu společných znaků, syndrom vyhoření může v některých případech přejít k depresivním stavům.
Co potvrzují výzkumy
Dlouhodobě se těmto problémům věnuje výzkumný tým Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze:
"Od prosince roku 2020 dochází k velmi výraznému nárůstu syndromu vyhoření a deprese. Domníváme se, že je to i vlivem kombinace několika faktorů - izolace vyvolané pandemií covidu, obavami z války, ekonomickou krizí. Negativní vliv může mít i zdravotní stav toho kterého jedince, pracovní stres, obavy ze ztráty zaměstnání apod.," říká mimo jiné doc. MUDr. Martin Anders, přednosta Psychiatrické kliniky.
Klíčová je prevence
Není to nic nového, jen se tím řídit: vlastní rutina se zaměřením na pohybovou aktivitu, vyváženou stravu, dostatek spánku a stanovení si hranic mezi pracovním a osobním časem. Pomoci mohou i praktiky typu meditace nebo nácvik tzv. hlubokého dýchání. A nestydět se vyhledat odbornou pomoc, když to nezvládneme sami. Péče o duševní zdraví je stejně důležitá jeko péče o zdraví fyzické.
Ilustrační fota: pixabay
Komentáře
Okomentovat