Dušnost, poruchy spánku, únava,
bolesti hlavy nebo kloubů. Na to si stěžuje mnoho těch, kteří prodělali těžší
formu covidu.
Na počátku koronavirové pandemie
lékaři jen těžko odhadovali, kolik nemocných bude postcovidovým projevům čelit.
Z nejnovější studie Fakultní nemocnice v Hradci Králové vyplývá, že
se obtíže týkají asi sedmi procent pacientů.
Obavy byly
větší než skutečnost
„Nejdřív
jsme se obávali toho, že se riziko vzniku postcovidových problémů může týkat
každého druhého pacienta, který byl hospitalizovaný s těžkým covidem. To
se nám ale po více než dvouletém sledování nemocných naštěstí nepotvrdilo,“ říká doc.
MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D., přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice a
Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové.
S
vysokým rizikem postcovidového syndromu byly spojené především první
varianty viru – na počátku pandemie. Méně pacientů pak mělo obtíže po prodělání
varianty omikron. Podle doc. Koblížka to souvisí s tím, že covid-19
prodělala už více než polovina české populace, a tak se z něj stala
relativně běžná nemoc.
„Velká část osob v Česku je navíc naočkovaná, někteří lidé i více dávkami,“ dodává doc. Koblížek.
Více než
polovina nemocných kontaktovala hradecké centrum kvůli respiračním problémům,
které často doprovázela i velká únava. Pětinu pacientů trápily těžké poruchy
spánku či bolesti hlavy a mezi časté obtíže patřily také změny na kůži, ztráta
čichu a chuti nebo postižení srdce.
„V
případě závažných dýchacích problémů se na nás nemocní obraceli sami. Pacienty
k nám často ale zasílali také praktičtí lékaři – týkalo se to těch, kteří sice
navenek žádné problémy nevykazovali, praktici však u nich zjistili známky
poškození v oblasti respiračního systému,“ dodává doc. Koblížek.
Ani obavy
z plicní fibrózy se nepotvrdily
U těch
pacientů, kteří byli s akutním covidem hospitalizovaní v nemocnici a
dostali umělou plicní ventilaci nebo kyslík, se lékaři zpočátku obávali vzniku
plicních fibróz. V takovém případě by u nich došlo ke zjizvení plicní tkáně,
což by vedlo k vážným problémům s dýcháním a k ohrožení života.
„Ukázalo
se, i u pacientů, kteří měli těžký průběh, se většinou velká část
nálezu postupně vstřebala a plicní funkce se u nich vrátily k normě,“ doplňuje informace
doc. MUDr. Milan Sova, Ph.D., přednosta Kliniky nemocí plicních
a tuberkulózy Fakultní nemocnice v Brně. „Prognózy týkající se
postcovidových problémů jsou proto teď už optimističtější,“ doplňuje.
O tom,
s jakými postcovidovými problémy se v současné době pacienti
potýkají, budou lékaři hovořit na zářijovém kongresu České a Slovenské
pneumologické a ftizeologické společnosti v Brně.
Ilustrační fota: pixabay
I
Komentáře
Okomentovat