Nedostatek tekutin se častoi neprojeví dramatickým kolapsem, ale mnohdy je méně nápadný; jsme nervózní, špatně se soustředíme, a to i při řízení, jsme unavení, podráždění, a přisuzujeme to „jen" vedru. Dehydratace často ovlivňuje pozornost a soustředění.
„Lidé si často spojují pitný režim hlavně s pocitem žízně. Jenže organismus reaguje na nedostatek tekutin mnohem dříve. Může se objevit únava, horší koncentrace nebo bolest hlavy, aniž bychom si hned uvědomili skutečnou příčinu, která může být prostá a jednoduše řešitelná,“ potvrzuje MUDr. Jana Ježková, vedoucí Asistenční služby zdravotní pojišťovny OZP.
Žízeň není začátek problému
Pocit žízně bereme jako signál, že je čas se napít. Je to varovná
kontrolka, která říká, že ztráta vody už překročila hranici, kterou náš
organismus dokáže průběžně vyrovnávat. Právě proto bývá chybou čekat, až se
žízeň ozve.
„Správné je pít průběžně po menších dávkách, protože
právě tak lidské tělo s vodou hospodaří nejefektivněji. Ani větší množství
tekutin vypité najednou nenahradí jejich pravidelné doplňování během dne.
Poměrně často se ale bohužel stává, že lidé několik hodin téměř nepijí, a když
dostanou žízeň, snaží se vše dohnat najednou,“ upozorňuje MUDr. Jana
Ježková.
To je důležité uvědomit si
zejména v létě. Nejen proto, že se více potíme, ale také proto, že ztrátu
tekutin často podceňujeme. Stačí delší cesta autem, několik hodin práce na
zahradě nebo den strávený ve městě rozpáleném od asfaltu a betonu, kdy dehydratace
začne významně ovlivňovat fungování našeho těla.
Kolik je dost?
Univerzální odpověď neexistuje. Potřeba tekutin se mění podle věku, zdravotního stavu, fyzické aktivity i počasí. Jiné množství budeme potřebovat v klimatizované kanceláři, jiné stavební dělník nebo cyklista na celodenním výletě.
Klimatizace může být past
Překvapivou pastí bývá klimatizované prostředí. Nepotíme se
tolik jako venku, a proto snadno získáme pocit, že pít nepotřebujeme. Lidský
organismus ale o vodu přichází i dýcháním a odpařováním z pokožky. Jen si toho
méně všímáme. Proto bychom se měli naučit doplňovat tekutiny průběžně během dne
a nespoléhat jen na pocit žízně.
Ovoce a zelenina pomáhá
Možná někdy zapomínáme, že značnou část vody získáváme také
z jídla. Evropský úřad pro bezpečnost potravin dlouhodobě pracuje s
předpokladem, že přibližně pětina až třetina celkového denního příjmu vody může
pocházet právě z potravin - a v létě obzvlášť.
„Meloun, okurka, rajčata, jahody nebo listová zelenina
obsahují velké množství vody a přispívají také k příjmu některých minerálních
látek. V horkých dnech tak mohou být vítaným doplňkem pitného režimu. Třeba kilogram
vodního melounu v sobě má asi 910–920 ml vody,“ zmiňuje lékařka.
Největším rizikem letní dehydratace často nemusí být hned
kolaps, ale ty menší, nenápadné potíže, které mu mohou předcházet. Výzkumy
naznačují, že pozornost a mentální bdělost patří mezi oblasti, které mohou na
nedostatek tekutin reagovat poměrně brzy. Právě proto se vyplatí napít se ještě
dřív, než si tělo o vodu řekne samo.
Tři tipy na závěr:
- Ranní sklenice vody má
větší význam, než si myslíme
Během spánku několik hodin nepijeme, ale vodu stále ztrácíme
dýcháním a pocením. Po probuzení bývá u mnoha lidí příjem tekutin nižší než
potřeby organismu během noci. Dříve než sáhneme po kávě, může být dobré doplnit
nejprve obyčejnou vodu.
- Větší chyba, než pít
málo, je pít nárazově
Pokud přes den téměř nepijete a večer si dáte litr vody
najednou? Organismus velké množství nevyužije stejně efektivně jako při
pravidelném doplňování během dne. Lepší je 6 sklenic rozložených během dne než
6 sklenic mezi osmou a desátou večer.
- Mluvení dehydratuje
víc, než tušíme
Vodu neztrácíme jen potem, ale i dýcháním. Při dlouhodobém
mluvení se tyto ztráty mohou zvyšovat, a proto lidé, kteří celý den intenzivně
pracují hlasem, mohou potřebovat častěji doplňovat tekutiny. Lektoři, učitelé,
manažeři, moderátoři, obchodníci nebo operátoři v call centrech by proto měli
myslet na pití častěji než ostatní.
Komentáře
Okomentovat