Se SARS-CoV-2 žijeme již pět měsíců. Skutečnost, že u nás neumírají tisíce infikovaných, nelze považovat za konečné vítězství. Tento virus si své tajemství brání.
Z článku MUDr. Marty Šimůnkové v posledním čísle Medical Tribune vybíráme (a lehce zkracujeme): Není možné určit pacienta "nula", nevíme, kolik měsíců tento virus světovou populací koluje, zda zanechává imunitu - jak dlouhou a ve kterých případech. Nevíme, jak budou fungovat vakcíny a kdy budou k dispozici. Jak to bude v chladných měsících a během případné chřipkové epidemie?
Zdá se téměř jisté, že se covid stane naším dlouhodobým společníkem a musíme se s ním naučit žít. Na přísná celoplošná opatření, která pravděpodobně zabránila většímu šíření viru, nelze do budoucna spoléhat. Z pochopitelných, především ekonomických důvodů.
Můžeme ale být opatrní. Dlouhodobá kumulace lidí na malém prostoru a nedodržování základních hygienických pravidel znamená nebezpečný precedens.
Začíná to vypadat, že tak jako většina mužů rozumí fotbalu a autům, najednou všichni vědí, co je špatně. Možná je to i díky matoucím a rychle se měnícím pokynům politiků, ale i odborníků.
Jedinou zbraní je cílené testování a dohledávání kontaktů - a my laici můžeme přispět pečlivým dodržováním "osobní bubliny" a dokonalé hygieny.
Foto: pixabay
Komentáře
Okomentovat