V rámci své profesionální deformace čtu časopisy, pokud se mi náhodou dostanou do ruky, od tiráže. A v jedné z nich jsem objevila jméno dávné přítelkyně. Neznáme se od mládí, ale po pár kontaktech jsme nepochybně stejná krevní skupina včetně názoru na současnou vládní garnituru.
Pošlu ti svou knížku, řekla mi, a já jsem radostně souhlasila. Je blbá covidová nálada, bezva, přečtu. Ve sbírce povídek a fejetonů jsem našla téma, o které se chci podělit. Jmenuje se
Radost z vyhazování
Nepochybně s autorkou a následně se mnou budete souhlasit s tím, že máme byt zavalený věcmi. (Já už jen málo, stěhovala jsem se, jak jste si možná přečetli...) Zuzana píše o tom, že se vždycky radovala z dárků, ať byly jakékoli, ale:
"Nevím, co se s mnou stalo, ale člověk zjevně jednou dospěje do stadia, kdy je pomyslná i skutečná kapacita jeho potřeb naplněna." Mluvíme o době předvánoční a ve výsledku i povánoční:
"Představa dalších svícínků, svíčiček, andělíčků, mejdlíček, mističek, váziček, košíčků a hrníčků ve mně vyvolá paniku. Asi je to ošklivé a nevděčné, ale chystám v tomto směru i coming out, že už nechci ani jeden lapač prachu. A rovnou přiznávám, ač je to možná přízemní, že už nechci nic, co se nedá vypít nebo sníst. Protože všechno ostatní už bude doma navíc."
Fejeton pokračuje mimo jiné i o tom, že manžel si vždy k svátku, narozeninám atd., přeje, aby na něj byli hodní, což je "nejapné a navíc zbytečné, protože na něj hodní jsme, aniž si to musí vyžádat". Koukám, že Zuzana je i skvělá manželka👩!
A jsme u meritu věci. Když se svěřila kamarádce s fóbií ze zbytečností, dozvěděla se následující: My s manželem, když si chceme udělat radost, tak jdeme a něco vyhodíme do kontejneru.
"Ta představa mě nadchla... Pro začátek jsem zvolila těžko identifikovatelný předmět, který byl něčím mezi keramickou čutorou a vázou s proutěným uchem, pomalovaný barevnými folklorními prvky. Pro vyhození hrála skutečnost, že ta věc byla fakt mimořádně ošklivá, proti, že nám ji před pětadvaceti lety přivezli přátelé z dovolené v Bulharsku... Vyhodnotila jsem, že patří do směsného odpadu. Úleva, kterou jsem pocítila, když dopadla na dno popelnice, byla nepopsatelná..."
Fejeton hezky pokračuje dál včetně příkladů a návodů na vyhazování, ale i tato ukázka nás může inspirovat. Dnes můžeme ven pár (set) metrů od bydliště, ve svém obydlí trávíme až příliš času, a proto doporučuju - vyhazujte zbytečnosti. Je ten správný čas.
Inspirováno knížkou Zuzany Ptáčkové Má soukromá díkůvzdání
Ilustrační foto: pixabay
Komentáře
Okomentovat