Jak to slepice udělaly?

Dnes jsem při nákupu českých vajec zjistila, že jsou všechna v bílém provedení. Kdo to slepicím řekl, že jedině takto se dají dobře barvit? Na krabičce bylo datum spotřeby do 14. 4. Tak nevím…

 


Dnes ale něco k  půstům; k nejznámějším určitě patří velikonoční půst. Velikonoce jsou považovány za hlavní křesťanský svátek, o jehož hlubší prožití se má postarat tzv. přípravná doba neboli doba postní. Velikonoční půst církev praktikuje přes sedmnáct set let.

Jak to bývalo?

Modré pondělí                      důležité bylo dodržovat pitný režim a dodat tělu hodně vody

Šedivé úterý                          servírovaly se kroupy a šoulet

Sazometná středa                 pekly se jidášky

Zelený čtvrtek                       na jídelníčku bývalo zelené jídlo

Velký pátek                            nejpřísnější den půstu, bylo povoleno jedno bezmasé jídlo

Bílá sobota                             pekly se mazance a beránci

Boží hod velikonoční             byly posvěcovány velikonoční pokrmy (beránek, mazanec, vejce, chléb i                                                   víno

Velikonoční pondělí              … a začínal týden vaječných pochoutek

Mnoho původních velikonočních zvyků a obyčejů se dodržuje i v současnosti – pečení beránků a mazanců, anebo tvorba různých pomazánek z uvařených vajec.

Něco z historie

Období od února do jara bývalo historicky v našich podmínkách jedním z nejtěžších; nebyly lednice a mrazáky, a tak se hospodářská zvířata zabíjela postupně v průběhu celého roku. Zimní zabíjačky se na vesnicích konaly postupně v jednotlivých staveních, a hospodář, který zrovna zabíjel, dával svým sousedům výslužky. Díky tomu měli lidé obvykle alespoň jednou týdně maso. Jak zásob v průběhu zimy ubývalo, bylo potřeba uskrovnit se a toto chudé období na konci zimy a začátku jara se stalo obdobím půstu. 

Velikonoční půst míval velmi přísnou podobu. Po celých 40 dní se nesmělo jíst maso, vejce a mléčné výrobky, zpravidla se jedlo pouze jednou denně. Výjimku tvořily neděle, kdy byla pravidla mírnější. Během postní doby byla vyžadována střídmost v jídle a jíst se měly hlavně ryby, zelenina a zeleninové saláty, různé druhy polévek. Dnes je velikonoční půst vnímán a dodržován v mnohem mírnějším duchu - pokud vůbec.

„Ani v současnosti by však neměla být postní doba jen o dodržování půstu v jídle a odříkání si zábavy,“ říká psychoterapeut Michal Nikodem. 

„Důležité je obrátit se sám k sobě a říct si, zda nás život, který žijeme, naplňuje.  Jestli je správné žít povrchní život a kupovat spoustu zbytečností, které jsou nám vnucovány a které ke šťastnějšímu životu nepotřebujeme. Jde jen o to pozastavit se, tyto věci si uvědomit a začít žít v souladu se svým svědomím, přírodou, okolím.“

Účinky půstu

Půsty, pokud jsou správně praktikovány, mají detoxikační účinky. K tomu v nemalé míře přispívá také vhodný pitný režim, protože pomáhá z těla odplavovat odpadní látky. Ideálním zdrojem tekutin jsou přírodní pramenité a minerální vody, které jsou velmi kvalitní, čisté a neupravené, bez obsahu chemických přídatných látek. 

Díky detoxikaci těla se revitalizuje i náš mikrobiom. Ten je podle posledních výzkumů základem pro správné fungování imunity, což je v současné covidové době zásadní.

Foto: pixabay a archiv

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Komentáře