S poznáváním cizích zemí o letních dovolených poznáváme i cizí bakterie či viry, na které na rozdíl od místních obyvatel nejsme zvyklí. Právě kontakt s neznámou „mikroflórou“ bývá často příčinou zažívacích potíží a nepříjemných průjmů. Jak jim předejít, nebo jak si s nimi poradit i daleko od domova?
„Především v exotických zemích je opravdu dobré dávat si pozor na to, co jíme. Samotný pokrm totiž ani nemusí být vyloženě infekční, ale kombinace pro nás neobvyklých potravin a jejich zvláštního zpracování může náš organismus špatně tolerovat. Mohou se objevit bolesti břicha, zvracení a průjmy," vysvětluje MUDr. Jana Koželuhová, Ph.D., vedoucí lékařka Oddělení gastroenterologie a hepatologie I. interní kliniky FN Plzeň.
Hygiena je hlavní prevencí
Nejúčinnější obranou zůstává pečlivé dodržování
základních hygienických pravidel, především mytí rukou, a to před každým jídlem
a po použití toalety. Současně však také platí, že voda, která na jedné straně
pomáhá, může rovněž škodit.
Staré cestovatelské pravidlo radilo nejíst nic, co nejde uvařit nebo oloupat. A pokud nejsme tak přísní, čerstvé plody stačí důkladně omýt, ne ovšem vodou tekoucí z neznámého zdroje, ale vodou balenou.
V ekonomicky méně rozvinutých zemích je zase lepší vyhnout se salátu nebo jiné tepelně neupravené specialitě místní restaurace. Kuchař si dal s jídlem sice určitě práci, ale pokud před přípravou opláchl použitou zeleninu a ovoce vodou z místního zdroje, riziko nákazy zvýšil. Známým doporučením je ze stejných důvodů nepoužívat led do nápojů. V některých zemích je vhodné používat balenou vodu i k mytí rukou, obličeje a samozřejmě i k čištění zubů.
Nejvíc obtěžuje průjem
Mezi nejčastější dovolenkové potíže patří tzv. tzv. cestovatelský
průjem. V lékárničce, kterou si vezeme s sebou, by nemělo
chybět živočišné uhlí nebo léky obsahující diosmektit (Smecta). V začátcích trávicích potíží (do doby, než je potvrzeno,
že se nejedná o infekční onemocnění) lékaři doporučují vyvarovat se léků s obsahem
loperamidu, které snižují pohyblivost střev a zabraňují průjmu jako takovému. „Ty zabrání odtoku
infikované stolice, bakterie pak zůstávají ve střevě, mohou se šířit dál do krevního
oběhu a v nejhorším případě způsobit těžký systémový zánětlivý stav," varuje lékařka.
Příjem tekutin je, zejména v případě objemných průjmů, doporučeno nahradit rehydratačními roztoky s vyšším obsahem iontů. Vhodné je zvýšit objem tekutin za den a rozhodně nepít jen vodu nebo čaj, ale střídat je s minerálními vodami. Iontové nápoje lze koupit v lékárně nebo existují i různé domácí recepty.
Domácí rehydratační roztok si můžete namíchat
z 1 litru převařené vody, 8 čajových lžiček cukru a 1 lžičky kuchyňské
soli a šťávy ze 2 pomerančů nebo grepů. Doporučenou dávkou pro dospělé je
zhruba 250–500 ml roztoku za hodinu. V menším objemu cca 125–250 ml za hodinu
lze tento roztok podat také dětem.
Pokud potíže přetrvávají déle než týden, doprovází je horečka, ve stolici se objeví krev či při dalších varovných příznacích, je nutná pomoc lékaře.
A co preventivní panák ráno?
A jaký je pohled lékařů na panáka domácí slivovice či jiné pálenky po ránu, který je podle některých cestovatelů tou nejlepší dezinfekcí? Poradí si štamprle s mikroorganismy, které obstály v boji se žaludečními kyselinami? ¨
„Žádné
studie, které by něco takového potvrzovaly, neexistují. Takže v tomto
případě platí, že víra tvá tě uzdravuje, ale doporučit plošně takové řešení nelze,“
říká s úsměvem MUDr. Koželuhová.
Ilustrační foto: pixabay
Komentáře
Okomentovat