Cholesterol je důležitá součást všech buněk v těle. Tvoří se v játrech, navíc je přijímán i potravou v tucích. Velké množství tzv. zlého cholesterolu vadí srdci a cévám, ale je také – podle nejnovějších poznatků – rizikem onemocnění covidem.
Opakování: V krvi rozlišujeme několik typů cholesterolu
•LDL
(tzv. „špatný“ cholesterol) transportuje cholesterol z jater do cév. Při jeho
nadměrném množství dochází k nežádoucímu usazování do cév a k ateroskleróze.
•HDL
(tzv. „hodný“ cholesterol) transportuje naopak cholesterol z cév do jater a tam
jej využívá k tvorbě hormonů, žlučových kyselin a vitaminu D, potřebného pro
stavbu kostí.
•Triglyceridy
se podílejí na hladině celkového cholesterolu v krvi. V lidském těle přenášejí
tuky z potravy a zároveň slouží jako zdroj energie.
Prof.
MUDr. Miloš Táborský, CSc., přednosta I. interní kardiologické kliniky FN a UP
v Olomouci, je jedním z našich nejlepších odborníků na srdeční a
cévní nemoci. Odpověděl nám na několik otázek:
Pane
profesore,jakou hladinu cholesterolu by měl mít mladší zdravý člověk? V
poslední době se dost často mluvilo o tom, že vyšší hladina cholesterolu příliš
nevadí…„Obecně
platí, že každý člověk by měl znát aktuální hodnoty nejen celkového
cholesterolu, ale především LDL cholesterolu (je to tzv. špatný cholesterol), ale
i dalších hodnot lipidového spektra a průběžně si je hlídat. Jedná se tzv.
primární prevenci. Pro mladé zcela zdravé jedince je podle současných platných
doporučení vhodná hladina LDL cholesterolu do 3.0 mmol/l, u rizikových pacientů
pak výrazně nižší.
V nejbližších
dnech budou na letošním sjezdu Evropské kardiologické společnosti prezentována
nová doporučení, která cílové hodnoty ještě zpřísní.“
Při dědičném zatížení, tedy při infarktu nebo cévní mozkové příhodě v rodině, by měla být hladina cholesterolu nepochybně nižší…
„U
nemocných po již prodělaném infarktu myokardu, u pacientů s cukrovkou a
obecně u jedinců ve velmi vysokém kardiovaskulárním riziku (tzv. sekundární
prevence) by hladina LDL cholesterolu měla být optimálně < 1.4 mmol/l. Tento
cíl je jistě velmi ambiciózní, nicméně v současné době existují kromě
statinů nové moderní léky a řada dalších nových dalších je předmětem výzkumu.
Nové léky mohou odborníci předepisovat na základě tzv. platných úhradových kritérií
a jsou dostupné pro všechny indikované pacienty v ČR.“
Existují
ještě jiné nemoci, při nichž je třeba si cholesterol hlídat?
„Určitě
ano; kromě infarktu a cévní mozkové příhody jsou to všechny další komplikace
aterosklerotického postižení tepen – od stabilní ischemické choroby srdeční
přes aneurysma aorty, zúžení krkavic, sníženou funkci štítné žlázy, diabetes,
chronické onemocnění ledvin a v celé řadě dalších případů."
Hypercholesterolémií
mohou trpět i mladí, jinak zdraví a štíhlí jedinci. Významnou roli zde zřejmě
má genetická zátěž?
„V takto
postižených rodinách se vyskytují úmrtní na kardiovaskulární onemocnění i ve
velmi mladém věku. Jedná se o tzv. familiární hypercholesterolémii, na kterou
je vždy potřeba v takovýchto situacích myslet a pacienta vyšetřit ve
specializovaných centrech, která jsou dostupná napříč celou republikou. Moderní
léčba, která je k dispozici a je hrazená z prostředků veřejného
zdravotního pojištění, významně zlepší prognózu těchto pacientů a samozřejmě i
kvalitu jejich života."
Nová
informace: cholesterol a covid
Vysoká
hladina cholesterolu trápí až 80 procent dospělé populace v Česku.
„Nepřímo
se ukazuje, že ten, kdo měl nízké hodnoty cholesterolu, byl lépe chráněn před
koronavirovou infekcí. Covid se totiž do buňky dostává prostřednictvím
receptorů, ty ale potřebují cholesterol. Když ho měl člověk v krvi méně,
infekce se do buňky dostávala hůře,“ vysvětluje prof. MUDr. Michal Vrablík,
Ph.D., předseda České asociace preventivní kardiologie České kardiologické
společnosti.Foto: archiv a autorka
Komentáře
Okomentovat