V zimě vrcholí sezona respiračních onemocnění a stoupá spotřeba antibiotik. Nicméně infekce dýchacích cest s projevy rýmy, kašle a bolestí v krku, jsou většinou vyvolány viry. A to nejen těmi covidovými. Antibiotika na ně nepůsobí, protože léčí jen bakteriální infekce. Jenže rozeznat původce infekce může být někdy alchymie.
Na jaké typy onemocnění zabere léčba antibiotiky?
Především při léčbě infekcí vyvolaných bakteriemi. Ne v každém případě jsou ale
potřeba. Řada bakteriálních infekcí léčených jen ambulantně obvykle není příliš
závažná. Mnohdy spontánně ustupují i bez antibiotik. Proto je vždy nutné zvažovat jejich přínosy a rizika.
Na co jsou předepisována nejčastěji?
Při léčbě infekcí dýchacích a močových cest nebo kůže a měkkých tkání. A právě u
respiračních infekcí jsou antibiotika často užívána nevhodně, protože většina z
nich je vyvolána viry. Jenže odlišení
virové a bakteriální infekce může být někdy zapeklité. U močových
infekcí se uplatňují dominantně bakterie, ale někdy bývá chybně léčen pouhý
nález bakterií v moči u pacientů, kteří nemají žádné symptomy. V případě
kožních infekcí je třeba stanovit, zda nepostačuje pouhá lokální terapie, či
zda je opravdu nezbytné podat antibiotika celkově.
Existují nějaké symptomy, které napovídají, že je třeba je nasadit?
Odpověď bohužel
nejde zjednodušit, protože např. samotná přítomnost horečky nenapovídá nic o
původci infekce; teplotu může vyvolat jak bakteriální infekce (např.
zánět ledviny či zápal plic), tak i infekce virová (např. chřipka či covid-19).
Navíc horečka u dětí bývá častým příznakem i mírně probíhajících viróz,
zatímco senioři mohou trpět závažnou bakteriální infekcí a mohou být bez
teplot.
Sám se snažím
na základě příznaků, které udává pacient, a nálezů při vyšetření, stanovit pracovní
diagnózu. Pak se zamyslím, jak časté je zastoupení bakterií u daného
onemocnění. Podle toho buď volím léčbu jednotlivých příznaků, nebo
antibiotickou terapii.
Liší se používání antibiotik u dětí a dospělých, nebo je princip v zásadě stejný?
V jednotlivých věkových kategoriích se odlišuje zastoupení infekčních onemocnění, na něž je užíváme. Např. zánět středního ucha je častější u dětí, zánět vedlejších dutin nosních u dospělých. U dětí také musíme respektovat možné nežádoucí účinky, a proto musíme být opatrní.
Foto: shutterstock a archiv
Komentáře
Okomentovat