Brát či nebrat antibiotika?

V zimě vrcholí sezona respiračních onemocnění a stoupá spotřeba antibiotik. Nicméně infekce dýchacích cest s projevy rýmy, kašle a bolestí v krku, jsou většinou vyvolány viry.  A to nejen těmi covidovými. Antibiotika na ně nepůsobí, protože léčí jen bakteriální infekce. Jenže rozeznat původce infekce může být někdy alchymie.

Brát či nebrat antibiotika? Na otázky ohledně jejich užívání jsme se ptali MUDr. Milana Trojánka, Ph.D., z Kliniky infekčních nemocí 2. LF UK a FN Bulovka.


Na jaké typy onemocnění zabere léčba antibiotiky?

Především při léčbě infekcí vyvolaných bakteriemi. Ne v každém případě jsou ale potřeba. Řada bakteriálních infekcí léčených jen ambulantně obvykle není příliš závažná. Mnohdy spontánně ustupují i bez antibiotik. Proto je vždy nutné zvažovat jejich přínosy a rizika.

Na co jsou předepisována nejčastěji?

Při léčbě infekcí dýchacích a močových cest nebo kůže a měkkých tkání. A právě u respiračních infekcí jsou antibiotika často užívána nevhodně, protože většina z nich je vyvolána viry. Jenže odlišení virové a bakteriální infekce může být někdy zapeklité. U močových infekcí se uplatňují dominantně bakterie, ale někdy bývá chybně léčen pouhý nález bakterií v moči u pacientů, kteří nemají žádné symptomy. V případě kožních infekcí je třeba stanovit, zda nepostačuje pouhá lokální terapie, či zda je opravdu nezbytné podat antibiotika celkově.

Existují nějaké symptomy, které napovídají, že je třeba je nasadit?

Odpověď bohužel nejde zjednodušit, protože např. samotná přítomnost horečky nenapovídá nic o původci infekce; teplotu může vyvolat jak bakteriální infekce (např. zánět ledviny či zápal plic), tak i infekce virová (např. chřipka či covid-19). Navíc horečka u dětí bývá častým příznakem i mírně probíhajících viróz, zatímco senioři mohou trpět závažnou bakteriální infekcí a mohou být bez teplot.

 Máte tedy nějakou radu, jak rozlišit původce infekce?

Sám se snažím na základě příznaků, které udává pacient, a nálezů při vyšetření, stanovit pracovní diagnózu. Pak se zamyslím, jak časté je zastoupení bakterií u daného onemocnění. Podle toho buď volím léčbu jednotlivých příznaků, nebo antibiotickou terapii.

Liší se používání antibiotik u dětí a dospělých, nebo je princip v zásadě stejný?

V jednotlivých věkových kategoriích se odlišuje zastoupení infekčních onemocnění, na něž je užíváme. Např. zánět středního ucha je častější u dětí, zánět vedlejších dutin nosních u dospělých. U dětí také musíme respektovat možné nežádoucí účinky, a proto musíme být opatrní.

Foto: shutterstock a archiv

Komentáře