Bedpartner se stěhuje?

Chrápání ruší okolí, ale myslíme si obvykle, že to je tak všechno, a odstěhujeme si lůžko do jiné místnosti. Při návštěvě lékaře se ovšem můžeme dozvědět, že trpíme tzv. dechovými pauzami, a ty mohou vést k závažným zdravotním problémům.


Podle dat z odborné literatury trpí
syndromem obstrukční spánkové apnoe přibližně 4 % populace, muži jsou postiženi 3–4krát častěji než ženy. Ale zdá se, že procento postižených bude mnohem vyšší. Pozorujete-li například občasné několikavteřinové vynechávání dechu, je třeba vyhledat odbornou pomoc.

S čím vším mohou pomoci specialisté na spánkovou medicínu? A proč bychom nad nekvalitním spánkem neměli mávnout rukou?

„Platí, že pokud člověk vnímá svůj spánek jako nekvalitní, opakovaně se budí nebo je buzen bedpartnerem pro silné chrápání, je upozorňován okolím na přítomnost dechových pauz, přes den pozoruje zvýšenou únavu, usíná při běžných činnostech (sledování televize, četba), nebo v horším případě má i mikrospánky při řízení automobilu, je vyšetření ve spánkové laboratoři více než nutné,“ vysvětluje MUDr. Miloš Kotulek, vedoucí lékař poradny pro poruchy dýchání ve spánku a chrápání na ORL klinice v Pardubické nemocnici.

 Na vzniku syndromu spánkové apnoe má významný vliv nadváha

 Chrápání samo o sobě nepřináší žádná zdravotní rizika. Příčinou může být zhoršená nosní průchodnost, častěji však zúžení horních cest dýchacích v oblasti hltanu.  „Složitější je to u syndromu obstrukční spánkové apnoe. Jedná se o přítomnost dechových pauz v průběhu spánku, které trvají alespoň 10 vteřin a jsou doprovázeny snížením saturace (množství kyslíku v krvi),“ upozorňuje dr. Kotulek.

Častý výskyt dechových pauz může být varovným signálem zvláště v případě, pokud jsou doprovázeny i dalšími příznaky. Doktor Kotulek uvádí například vliv nadváhy či obezity. „Na základě velkého množství studií je bez pochyby prokázáno, že právě nadváha se velmi významně podílí na vzniku a rozvoji chrápání i OSAS.“ Režimová opatření, která vedou k redukci tělesné hmotnosti, by tak měla být prvním/zásadním krokem u každého pacienta s chrápáním či přítomností dechových pauz. Snížení tělesné hmotnosti o 10 % vede samo o sobě ke zmírnění obtíží pacientů o významných 50 %.

Dechové pauzy obecně zhoršují průběh kardiovaskulárních, neurologických, plicních i endokrinologických onemocnění a pacienti se syndromem obstrukční spánkové apnoe mají mnohem vyšší riziko vzniku infarktu, diabetu nebo třeba cévní mozkové příhody.    

 Způsob léčby se odvíjí od závažnosti obtíží

První kontakt pacienta probíhá na všeobecné ORL ambulanci, kde je odebrána podrobná anamnéza, provede se komplexní ORL vyšetření a pacientovi je doporučen další postup, který většinou sestává z polygrafického vyšetření spánku (zjištění míry obtíží pacienta). Následně je pacient vyšetřen v poradně, kde je seznámen s výsledky vyšetření a je stanoven další postup diagnostické či terapeutické péče.

Obecně platí, že prosté chrápání (ronchopatie) se řeší jednoduchým chirurgickým výkonem v lokální anestezii, při kterém je odstraněn čípek v hrdle na zadní straně měkkého patra a pomocí radiofrekvenční termoterapie je tímto ošetřeno měkké patro.

„Výkon se provádí ambulantně a je pro pacienta v podstatě nezatěžující,“ sděluje doktor Kotulek s tím, že, takto lze do jisté míry vyřešit syndrom obstrukční spánkové apnoe lehkého a středního stupně.

U pacientů s těžkým stupněm OSAS a u těch pacientů, kteří nemohou nebo nechtějí podstoupit chirurgickou léčbu, je možné jejich obtíže řešit pomocí přetlakové ventilace. Přístrojová terapie má velmi dobré výsledky. Její nevýhodou ovšem je, že se jedná o léčbu trvalou, tedy nutnost každodenního používání přístroje.

Foto: Pexel.com

 

 

Komentáře