Je to nevolnost, nebo srdce?

Necítíte se dobře v odpoledních a podvečerních vedrech? Jak poznáme, že je to pouze nevolnost z horka, nebo že už nám hrozí nebezpečí problémů se srdcem? Ukazuje se, že infarkty a další nemoci, které bývaly přisuzovány vyššímu věku, se nevyhýbají ani mladým lidem a sportovcům.





 

Podle kardiologů je v létě nebezpečná především kombinace horkého a vlhkého prostředí. Tehdy se infarkt nevyhýbá ani dosud zdravým lidem. Podle kardiologa prof. MUDr. Aleše Linharta, DrSc., o sobě nemocné srdce v létě dává vědět čtyřmi nejčastějšími způsoby.

 

Potíže s dechem

 

Nemožnost volně dýchat lidé často přisuzují horku, špatné kondici nebo důsledkům kouření. Potíže přitom může způsobovat nemocné srdce, které selhává. „Řadu lidí ani nenapadne spojovat si obtížné dýchání se srdcem, přitom jde o jeden z nejčastějších projevů srdečního selhání. Obzvláště pokud nemohou volně dýchat ani v klidu, bez jakékoli zátěže, je nutné vyhledat lékaře,“ vysvětluje prof. Linhart (na snímku dole).

 

Bolest na hrudi

 

Dalším typickým projevem nemocného srdce je palčivá bolest na hrudi. Tento příznak může poukazovat na ucpanou tepnu, která zásobuje srdce krví. Nemocnému hrozí infarkt a každá minuta je otázkou života, nebo smrti. Pokud bolest do pár minut neustoupí, je nezbytné zavolat záchrannou službu. „Umíme cévu zprůchodnit a zachránit velkou část srdečního svalu pouze v případě, že nemocný přijde včas. Lepší je přijít stokrát zbytečně než jednou pozdě. Nebezpečná je v létě především kombinace horka a vlhka; v takovém počasí přijíždí do nemocnice s infarktem a srdečními potížemi i relativně mladí lidé,“ popisuje prof. Linhart a dodává: „Problémy se srdcem se mohou objevit kdykoli. Nikdo totiž neví, kdy zažije svou první srdeční příhodu.“

Infarkt se projevuje také bolestí vystřelující do zad, ramene, paží nebo do čelisti. Provází ho často pocit celkové nevolnosti, pocení, obtížný dech či nepravidelný tep.




 

Nepravidelný srdeční tep

 

Pro srdce jsou náročné i změny teplot spojené s prudkým ochlazením, nebo naopak oteplením. Nemocný může na velké výkyvy reagovat například nepravidelným srdečním tepem. Ten způsobuje i přemíra alkoholu spojená s velkou fyzickou námahou. „Když někdo kope ve třiceti stupních za pravého poledne studnu, a ještě do toho popíjí pivo, tak si může lehce uhnat poruchu srdečního rytmu,“ varuje prof. Linhart. Těžké poruchy zvyšují riziko mozkové příhody neboli mrtvice i srdečního selhání.

 

Bezvědomí

 

Změny v dosud bezchybném srdečním rytmu může ohlásit i ztráta vědomí, kterou lidé v létě často přisuzují pouze přehřátí a nedostatku tekutin. Lékaři doporučují, aby se lidé zbytečně nevystavovali nadměrnému slunečnímu záření a vyhledávali stín. Nabádají také k dodržování pitného režimu dostatečným přísunem vody, minerálních a iontových nápojů. „Je třeba dávat si pozor na nevětrané, dusné místnosti. Pobyt ve špatně větraném, byť stinném bytě je pro srdce často horší než vystavení se přímému slunci v tropických teplotách. Ohroženi jsou především senioři, kteří se snadno přehřívají, ztrácejí tekutiny a kvůli obavě z horka neotevírají okna,“ uzavírá prof. Linhart.


Foto: pixabay a Forum (web UK)

 

  

Komentáře