Třetinku denně

Za sebe říkám - toho z Plzně. Je prý zdravé, a to i pro ženy. Obsahuje mnoho vitaminů, minerálů a stopových prvků – a když to bude jen zmíněná třetinka, rozhodně nám neublíží. Naopak!

Svatý Václav, patron českého národa – jeho svátek si budeme zítra připomínat - prý ochraňoval i pivovarníky.

Pár zajímavostí z historie piva

Dlouho se předpokládalo, že pochází z Egypta, kde ho popíjeli faraoni, a také se jím léčilo. Nicméně se ukázalo, že Egypťané se inspirovali Sumery, tedy starověkou Mezopotámií. Pivo znali dokonce už jejich předchůdci; důkazy o vaření piva jsou staré 13 tisíc let a byly objeveny v Izraeli. Tehdy, a ještě další staletí, byl součástí výroby oblíbeného moku také chléb, který se nadrobil do vody, smíchal se s obilným sladem a poté vše mohlo začít kvasit. Protože tehdy neznali chmel a potřebovali dosáhnout hořkosti nápoje, přidávali do směsi ještě některou nahořklou bylinu.

Nápoje, kdy kvašením vzniká alkohol, se pijí už tisíce let. Počátky pivovarnictví známe také z Indie, Číny, Palestiny, Jižní Ameriky, starověkého Řecka i Říma a také z Ibérie (dnešního Portugalska a Španělska). Známý řecký lékař Hippokrates dokonce doporučoval pivo proti horečce a nespavosti, ovšem ne na dennodenní nezřízené popíjení. To ostatně tvrdíme i dnes. Dříve se pivo vyrábělo ze špaldy, ječmene, pšenice, kukuřice nebo rýže, a také z datlí, máku, prosa, čočky i výhonků z bambusu.

My máme Várečku

Existují záznamy o tom, že začátkem 9. století našeho letopočtu se pivo poprvé vařilo z chmele. V našich zemích od 13. století začal panovník udělovat městům tzv. právo várečné umožňující vyrábět pivo. Například u nás, v královském městě Český Brod. Chodíme kolem domů s dvoupatrovými sklepy, bohužel dnes už zasypanými, kde se uchovávalo pivo – chodíme ulicí, které se snad od nepaměti říká Várečka.

Kde se tedy u nás oficiálně nejdéle vaří pivo? Ve Svitavách, v Žatci, Českých Budějovicích, ve Znojmě a samozřejmě v Plzni. A od počátku 14. století také v Praze. Je třeba podotknout, že už ve středověku měla naše piva velmi dobrou pověst.

Vraťme se ovšem k našemu českému knížeti Václavovi. Vědělo se o něm, že měl slabost pro pivo. Proto se nemohl stát patronem našeho nejoblíbenějšího nápoje a pivovarnictví nikdo jiný než právě on. Do patronské „funkce“ ho dokonce jmenoval samotný Karel IV. již v polovině 14. století. Tou dobou už byl ovšem sv. Václav považován za patrona sladovníků a Karel IV. k němu měl velký respekt.

Jak jste na tom vy a pivo? Rádi ochutnáváte? Výběr toho nejlepšího z našich i zahraničních pivovarů nabízí například degustační krabice na Pivoteka.cz.