Den jak vymalovaný

POŠemberský Ultra Kros je běžecký závod v krásném údolí na východ od Prahy. 16 km, 500 m převýšení, 85 procent lesa.

Každý vyhraje, protože v lese zažije - někdy, letos ne - pot, bláto a slzy. A taky panoramata, výběhy, seběhy a pohodu na startovní a cílové louce.

Letos to bylo bez bláta a slz, protože den se opravdu vydařil a pohoda byla dokonalá. Užili si to závodníci i my - více či méně pomáhající.

POŠUK se běžel už podvanácté, někteří závodníci přijíždějí opakovaně a chválí si téměř rodinnou pohodu, občerstvení a vůbec všechno. U cíle nám řekla jedna ze závodnic: Vy jste fakt pošuci! A znělo to jako velké vyznamenání.

Tento úžasný "mladý muž" (9 let) neabsolvoval dětské trasy, ale vlastně omylem běžel těch 16 kilometrů; maminka šílela, protože netušila, kam se ztratil, tatínek sice běžel, ale řekl mu - až tě to nebude bavit, tak se vrať. Nakonec se ho ujal jeden ze závodníků a spolu absolvovali celou trať. Tatínek po doběhu do cíle dostal "kapky" a statečný běžec speciální cenu. 

Všichni si to užili, borci startující na všech možných závodech (60 mužů a žen, a spousta dětí), a dokonce tam byl jeden účastník ve skotské sukni, který běhá bos, a na drzý dotaz - prý naostro.

A o pár desítek metrů dál se sešli skauti v nejlepších letech. Šerif s hvězdou na kostkované košili, oheň, kytary a slavnostní začátek s "Vlajkou, která vzhůru letí..." 

Chatová osada Dolánky u Šembery zažila báječný, konečně jarní den a podvečer.

(A dnes už zase prší...)