Srdci vadí každé kilo navíc

Nadbytečné kilogramy zatěžují srdce. Znamenají zvýšenou námahu pro srdeční sval, který musí velké tělo zásobit krví a umožnit jeho fungování. Tuk poškozuje  i cévy, ledviny a játra. Pro účinnou prevenci kardiovaskulárních chorob je proto velmi důležité udržovat si přiměřenou váhu.



„S obezitou jdou totiž ruku v ruce další negativní faktory, jako je například vysoký tlak a vznik aterosklerózy, kdy dochází k ukládání tukových částic do cévních stěn. A to vše výrazně zvyšuje riziko ischemické choroby srdeční nebo srdečního selhání,“ říká prof. MUDr. Petr Ošťádal, Ph.D., předseda České kardiologické společnosti.



 Nechceme to slyšet

V české populaci má podle statistik přibližně 40 procent lidí nadváhu a téměř 20 procent je obézních. Ročně na nemoci srdce a cév připadá u nás více než 40 procent všech úmrtí. Podle řady studií stojí za srdečními infarkty z velké části rizikové faktory, jako jsou kouření, nedostatek pohybu či nezdravé stravování.

„Dvojice posledně jmenovaných faktorů vede ve velké většině případů k obezitě, následně často i k cukrovce a dalším komplikacím, ale většina Čechů to nechce slyšet - ani v primární prevenci, ani poté, kdy už skončili kvůli srdečním problémům v péči lékařů. Dřív jsme poukazovali na to, že pasivní přístup k vlastnímu zdraví je dědictvím komunismu, bohužel také mnozí z těch, kteří zažili totalitu jen jako děti, se k vlastnímu zdraví chovají stejně macešsky,“ upřesňuje prof. Ošťádal.

Kardiologové připomínají, že když nemoci srdce propuknou, ztěžují pacientům sport a fyzickou aktivitu obecně:

„Špatně fungující orgán nezvládá ‚utáhnout‘ rychlejší pohyb, a tak se dostáváme do začarovaného kruhu,“ vysvětluje přednosta II. interní kliniky kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc.

 

Víc tlustých dětí než dřív

Alarmující je i fakt, že přibývá obézních dětí. Během a po období covidového lockdownu se jejich počet výrazně zvýšil. Podle dostupných dat se nárůst tělesné hmotnosti u dětí projevuje v období přechodu z předškolního věku k mladšímu školnímu věku. Nejvíce obézních chlapců se například vyskytuje v období mezi 11. a 13. rokem věku, u děvčat nastává tento nárůst o něco dříve, přibližně kolem 9. roku věku.



 

Paradox obezity?

Podle lékařů se pacienti mnohdy v ordinacích brání tvrzením, že je lepší mít kila navíc ‚pro jistotu‘: „V kardiologii sice opravdu můžeme mluvit o tzv. paradoxu obezity, kdy se lidem s už rozvinutým onemocněním daří vzhledem k energetické rezervě zdánlivě lépe než těm, kteří v důsledku zdravotních problémů nemají žádnou tukovou zásobu. Tato ‚štíhlost‘, či spíše vyhublost však bývá jen známkou choroby samotné, zatímco obezita stojí na počátku a je spouštěčem mnoha dějů, které k srdečnímu onemocnění vedou. Ale paradoxní výhoda vyšší váhy či vyššího tlaku například u nemocných s rozvinutým srdečním selháním oproti těm, kteří kila navíc nemají, není dobrým argumentem, proč si nehlídat tělesnou hmotnost, tlak a cholesterol, dokud jsme zdraví,“ uzavírá prof. Linhart.

 

Ilustrační foto: pixabay

 

 


 

Komentáře