Nadbytečné kilogramy zatěžují srdce. Znamenají zvýšenou námahu pro srdeční sval, který musí velké tělo zásobit krví a umožnit jeho fungování. Tuk poškozuje i cévy, ledviny a játra. Pro účinnou prevenci kardiovaskulárních chorob je proto velmi důležité udržovat si přiměřenou váhu.
„S obezitou jdou totiž ruku v ruce další negativní faktory, jako je například vysoký tlak a vznik aterosklerózy, kdy dochází k ukládání tukových částic do cévních stěn. A to vše výrazně zvyšuje riziko ischemické choroby srdeční nebo srdečního selhání,“ říká prof. MUDr. Petr Ošťádal, Ph.D., předseda České kardiologické společnosti.
V české populaci má
podle statistik přibližně 40 procent lidí nadváhu a téměř 20 procent je
obézních. Ročně na nemoci srdce a cév připadá u nás více než 40 procent všech úmrtí.
Podle řady studií stojí za srdečními infarkty z velké části rizikové
faktory, jako jsou kouření, nedostatek pohybu či nezdravé stravování.
„Dvojice posledně
jmenovaných faktorů vede ve velké většině případů k obezitě, následně
často i k cukrovce a dalším komplikacím, ale většina Čechů to nechce
slyšet - ani v primární prevenci, ani poté, kdy už skončili kvůli srdečním
problémům v péči lékařů. Dřív jsme poukazovali na to, že pasivní přístup k
vlastnímu zdraví je dědictvím komunismu, bohužel také mnozí z těch, kteří zažili
totalitu jen jako děti, se k vlastnímu zdraví chovají stejně macešsky,“ upřesňuje prof. Ošťádal.
Kardiologové připomínají,
že když nemoci srdce propuknou, ztěžují pacientům sport a fyzickou aktivitu
obecně:
„Špatně fungující orgán nezvládá ‚utáhnout‘ rychlejší pohyb, a tak se dostáváme do začarovaného kruhu,“ vysvětluje přednosta II. interní kliniky kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc.
Víc tlustých dětí než
dřív
Alarmující je i fakt, že přibývá obézních dětí. Během a po období covidového lockdownu se jejich počet výrazně zvýšil. Podle dostupných dat se nárůst tělesné hmotnosti u dětí projevuje v období přechodu z předškolního věku k mladšímu školnímu věku. Nejvíce obézních chlapců se například vyskytuje v období mezi 11. a 13. rokem věku, u děvčat nastává tento nárůst o něco dříve, přibližně kolem 9. roku věku.
Paradox obezity?
Podle lékařů se pacienti mnohdy
v ordinacích brání tvrzením, že je lepší mít kila navíc ‚pro jistotu‘: „V
kardiologii sice opravdu můžeme mluvit o tzv. paradoxu obezity, kdy se lidem s
už rozvinutým onemocněním daří vzhledem k energetické rezervě zdánlivě
lépe než těm, kteří v důsledku zdravotních problémů nemají žádnou tukovou
zásobu. Tato ‚štíhlost‘, či spíše vyhublost však bývá jen známkou choroby
samotné, zatímco obezita stojí na počátku a je spouštěčem mnoha dějů, které
k srdečnímu onemocnění vedou. Ale paradoxní výhoda vyšší váhy či vyššího
tlaku například u nemocných s rozvinutým srdečním selháním oproti těm,
kteří kila navíc nemají, není dobrým argumentem, proč si nehlídat tělesnou
hmotnost, tlak a cholesterol, dokud jsme zdraví,“ uzavírá prof. Linhart.
Ilustrační foto: pixabay
Komentáře
Okomentovat