Cukrovka, demence, onemocnění srdce nebo pohybového aparátu – to jsou nejčastější neduhy znepříjemňující stáří českých seniorů. Přestože očekávaný věk dožití je u mužů téměř 77 a u žen až 83 let, průměrný věk, kdy se mohou radovat ze života v plném zdraví, je v případě mužů pouze 51,8 roku a 54,5 roku u žen. Znamená to, že přibližně třetinu svého života prožijí s chronickým onemocněním.
Podle lékařů přitom není zdravé stáří otázkou financí ani „zázračných“ produktů. Jak si uchovat vitalitu i v pokročilém věku, radí předseda České společnosti pro aterosklerózu prof. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D., a předseda Sdružení praktických lékařů ČR MUDr. Petr Šonka.
Chronická onemocnění, která později komplikují život pacientů, se rozvíjí postupně. Lze je tak zachytit při preventivním vyšetření u praktických lékařů.
„Stále tu máme přibližně 40 % z nás, kteří nevyužíváme preventivní prohlídky. Zvýšený cholesterol, cukrovka nebo onemocnění ledvin přitom probíhá bez příznaků, a bez pravidelné kontroly na ně pacient nepřijde. Včasná léčba těchto nemocí může oddálit nevratné škody, které se na kvalitě života ve stáří negativně odrazí,“ varuje MUDr. Šonka. Kromě preventivních prohlídek funguje v Česku také řada screeningových programů, které pomáhají včas odhalit nejen nebezpečná nádorová onemocnění.
„Pokud předepisuji léky na vyšší cholesterol nebo tlak, je to proto, abych zabránil ateroskleróze nebo kardiovaskulárním onemocněním. S pacienty mám dohodu, že jim preventivní léčba nesmí přinášet žádné subjektivní potíže. Když se něco objeví, dávají mi hned vědět. Snažím se tak zabránit tomu, že pacienti léčbu samovolně vysadí nebo si upraví dávkování,“ vysvětluje profesor Vrablík, proč je důležité užívat léčivé přípravky podle doporučení lékaře. Podle něj panuje u řady lidí mylná informace o tom, že některé léky s sebou nesou značné riziko nežádoucích účinků, především pak ve vyšších dávkách.
„Nežádoucí účinky se týkají skutečně minima pacientů. Pokud pacient nemá žádné obtíže s nižší dávkou léku na snížení cholesterolu, s největší pravděpodobností je nebude mít ani při vyšším dávkování,“ dodává prof. Vrablík. Podle něj je důležité nikdy léčbu neupravovat bez porady s lékařem – jen ten zná celkový zdravotní stav pacienta, včetně dalších diagnóz nebo užívaných léků.
„Vysazení nebo úpravy dávkování pacientem mohou vést ke zbytečným komplikacím,“ upozorňuje profesor Vrablík.
Jednoduchým ukazatelem zdraví je podle lékařů obvod pasu. Vyšší množství podkožního tuku v této oblasti totiž úzce souvisí s objemem tzv. viscerálního tuku. Ten se tvoří kolem životně důležitých orgánů, jako jsou játra, slinivka břišní nebo ledviny.
„Viscerální
tuk má větší zánětlivou aktivitu. V jejím důsledku dochází
k poškození cév a následně pak i rozvoji kardiovaskulárních onemocnění.
Zároveň přispívá viscerální tuk také k inzulinové rezistenci, která je
spojená se vznikem cukrovky II. typu,“ vysvětluje profesor Vrablík. Podle
lékařských doporučení by objem pasu neměl přesáhnout 102 cm u mužů a 88 cm u
žen, bez
ohledu na jejich výšku.
Hromadění podkožního tuku je zpravidla výsledkem nezdravého stravování. Zatímco ještě v 19. století byl cukr luxusní komoditou pro bohaté, dnes spotřebuje každý Čech průměrně 33,8 kg rafinovaného cukru ročně a přibližně 19 kg čokoládových či jiných cukrovinek. Kombinace nevhodného stravování a nedostatku pohybu vede k tomu, že přibývá lidí s nadváhou a obezitou. ¨
„Obezita s sebou přináší minimálně 220 různých chorobných stavů, takže tudy cesta ke zdravému stáří nevede. Na druhou stranu není vhodné pouštět se ani do striktních diet. Přestože některé z nich mohou přinášet zdravotní benefity, málokdo je zvládne dlouhodobě udržet,“ upozorňuje profesor Vrablík.
Lepší výsledky podle něj přináší kalorická restrikce neboli mírné hladovění, kdy denní výdej kalorií lehce převyšuje jejich příjem.
„Ze studií víme, že kalorická omezení prokazatelně
prodlužují život. Pro zachování celkového zdraví však nestačí jen počítat
kalorie. Na našem talíři by měla převládat zelenina, kvalitní proteiny
v podobě ryb nebo bílého masa a spíše rostlinné tuky než ty živočišné.
Příkladem vhodných tuků jsou například ořechy, které obsahují nenasycené mastné
kyseliny, jež prospívají oběhovému systému. Snížit bychom pak měli především
množství jednoduchých cukrů, průmyslově zpracovaných potravin, tedy polotovarů,
a soli,“ radí prof. Vrablík.
„Dospělí by se měli věnovat pohybu alespoň 30 minut denně nebo 150 minut za týden. Fyzická zdatnost má pozitivní vliv na hodnoty tlaku i cholesterolu. Ze studií víme, že fyzicky zdatný člověk s nadváhou se dožije vyššího věku než fyzicky nezdatný hubený,“ připomíná profesor Vrablík. Pravidelná fyzická aktivita spolu s vyváženou, střídmou stravou snižuje kromě rizika kardiovaskulárních nemocí, diabetu a dalších onemocnění i riziko demence.
Ilustrační fota: pixabay
Komentáře
Okomentovat