Průzkum OZP odhalil mnohé z problémů, které v současné době trápí pacienty. Téměř třetina respondentů jednoho ze šetření uvedla, že během posledních dvou let alespoň jednou nevěděla, na kterého lékaře nebo specialistu se se svým zdravotním problémem obrátit. Průzkumů se zúčastnilo 5 430 respondentů.
Data ukázala, i to, že asi 34 % dotazovaných navštívilo kvůli jednomu zdravotnímu problému více lékařů, než se jim podařilo skončit u "správného" specialisty.
„Nechceme za naše klienty rozhodovat, k jakému lékaři mají jít. Potřebujeme ale vědět, s čím při hledání zdravotní péče zápasí a kde jim jako zdravotní pojišťovna dokážeme cestu systémem usnadnit. Proto se jich neptáme jen obecně, zda jsou spokojeni. Zajímají nás jejich konkrétní zkušenosti a potřeby,“ upřesňuje vedoucí Asistenční služby OZP MUDr. Jana Ježková.
Co nám situaci komplikuje nejvíc
Ani ve chvíli, kdy pacient ví, jakého specialistu potřebuje, nemusí mít vyhráno. Mezi překážkami respondenti nejčastěji uváděli dlouhé čekací lhůty na vyšetření (59,6 %). Následovalo zjištění, že lékař nepřijímá nové pacienty (29,5 %), a problémy s dostupností ordinace po telefonu nebo e-mailu (20,5 %). Část lidí si také není jistá, zda k návštěvě specialisty potřebuje doporučení praktického lékaře (20,1 %). V této otázce mohli respondenti označit více možností.
Praktický lékař zůstává důležitým orientačním bodem
Jakmile mají lidé zdravotní problém a nejsou si jistí, co dělat, více než polovina respondentů (52,3 %) jednoho z průzkumů uvedla jako první volbu právě kontakt s praktickým lékařem. Jiní nejprve hledají informace na internetu (12,7 %), využívají umělou inteligenci (11,1 %) nebo se obracejí na rodinu a známé (7,7 %). Anebo počkají, zda potíže samy odezní (12,4 %). Ale to může být špatně.
Při náhlé silné bolesti na hrudi by čtvrtina čekala!
Rozdíly v rozhodování ukázaly modelové zdravotní situace. Při náhlé silné bolesti na hrudi by pouze zhruba 35 % respondentů správně zavolalo záchrannou službu. Čtvrtina (25 %) by čekala, až bolest přejde, 19 % by co nejdříve navštívilo praktického lékaře a necelých 15 % by samo jelo na pohotovost nebo urgentní příjem nemocnice. Silná a náhlá bolest na hrudi je přitom jedním z nejtypičtějších projevů infarktu myokardu, kdy záchrana života závisí na rychlosti poskytnuté pomoci.
Průzkumy podle OZP ovšem nemají být testem zdravotních znalostí ani vysvědčením pacientům. Jejich smyslem je zjistit, v jakých situacích si lidé vědí rady a kde naopak potřebují lepší orientaci nebo praktickou pomoc.
Pomoc pojišťovny
Na otázku, zda by uvítali službu zdravotní pojišťovny, která by jim pomohla zjistit, kam se při zdravotních potížích obrátit a jak dál postupovat, odpovědělo 91 % respondentů rozhodně nebo spíše ano.
Nejčastěji by lidé takovou pomoc využili při hledání pracoviště s dostupným termínem vyšetření, při hledání lékaře, který přijímá nové pacienty, nebo v případě, kdy nevědí, na jakého lékaře se se svým problémem obrátit.
„To je pro nás jeden z nejcennějších výsledků celého dotazování. Klienti nám potvrzují, že praktickou pomoc při hledání zdravotní péče potřebují. A my ji pro ně máme. Když se klientů ptáme na jejich zkušenosti a potřeby, nechceme odpovědi jen uložit do tabulky. Chceme podle nich naši pomoc dál rozvíjet a přizpůsobovat tomu, co skutečně řeší,“ doplňuje MUDr. Jana Ježková ze zdravotní pojišťovny OZP.
Asistenční služba OZP řeší přes 12 tisíc požadavků ročně
Každý měsíc přichází více než 1 000 požadavků na vyhledání vhodného lékaře nebo pomoc se zajištěním konkrétního termínu vyšetření. Asistenční služba OZP pomáhá také se zajištěním dopravní zdravotní služby, případně poskytuje rady ohledně léků a lékových interakcí. Většina požadavků přichází telefonicky nebo e-mailem. Pokud klient potřebuje najít konkrétního lékaře nebo vyšetření, pracovníci Asistenční služby s ním nejprve upřesní jeho potřeby. Poté sami kontaktují poskytovatele požadované odbornosti v daném regionu a snaží se najít pracoviště, které může klienta přijmout.
Ilustrační foto: pixabay
Komentáře
Okomentovat